OZN: Khal Berger je MRTEV! Darkblooom-Morningstar dočasně velitelem

Six Reigans | EmmaJames

16. února 2016 v 2:49 |  Charaktery

SIX REIGANS

(EmmaJames)
Body: 290
Majetek:
---------------------------------------------------------
Partner: Dyson Garcia (přítel)
---------------------------------------------------------
Status: ŽIVÁ
Věk: 22 let
Rasa: Druid

Výška: 175 cm
---------------------------------------------------------
FACECLAIM: Alycia Debnam Carey
---------------------------------------------------------
Povaha - Dalo by se o ní mluvit jako o živlu, protože už jako malá nedokázala jen tak sedět na místě a nic nedělat. Většina vychovatelek z ní šílela, protože chtěla neustále něco dělat. Byla vždy dost svérazná a nepředvídatelná. Má ráda dobrý smysl pro humor a vlastně je i docela dost optimistická i přes všechno, co si zažila. Někteří lidé ji oznažují za střeštěnou až neobvyklou, ale ona sama se bere jako kreativného člověka, který je nerad škatulkován či řazen jenom do jedné skupiny. Zastává názor, že by člověk měl o svém osudu rozhodovat sám a měl by vědět, co je pro něj dobré a co by měl chtít.

Můžete ji vidět s neustálým sluníčkovským úsměvem na tváři. Málokdy se stane, že by měla špatnou náladu a nebo se na někoho zlobila, i když i to dokáže. Stává se ji často, že lidem leze svým optimismem na nervy, ale zároveň jeden její úsměv dokáže druhým zlepšit náladu o 100%. Ti co ji dobře znají, tak ví, že veškerý ten úsměv ji pomáhal překonávat těžkou ránu života, když přišla o muže, aby ji nikdo neviděl v depresi.

Má jedno tajemství a to, že se bojí v noci tmy a dokáže být strašpitel. Často se ji stává, že celou noc neprospí a musí vše dospávat přes den. Strach se ji v poslední době zhoršil natolik, že se třepe a občas i noc probrečí pokud nemá u sebe nějaký menší zdroj světla. Cítí se za to trapně a provinile. Přitom během dne, když nespí tak číší energií a nikdo by neřekl, že něčím takovým trpí.
---------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------------------
Specializace - Runner (v Kolonii pracuje jako stráž)
Úroveň - 2 - Střední úroveň prověření
Quest Level - 3.5

Schopnost - Ovládání teploty těla druhých
-----------------------------------------------------------------------------------------
Minulost: Už její narození nebylo provázeno zrovna příjemnou chvilkou jelikož její matka zemřela při porodu a otec byl nějakou dobu nezvěstný než se přišlo na to, že se raději oběsil než, aby žil podle pravidel Archy. Než její matka zemřela, tak měla prosbu ať se o její dcerku postarají a dají ji nějaké vyjímečné jméno na "S". Ještě ten den byla Six odvedena do nejchudší části Archy, kde si ji nastarost vzaly opatrovnice z tehdejšího sirotčince a prosbu matky vyslyšely. Zrovna když si jedna z nich lámala hlavu jak dítě pojmenovat vzhlédla a uviděla, že leží v postýlce číslo šest a je přesně šest hodit. Bylo to pro ni jako nějaké Boží znamení a tak ji vybrala jméno Six.

Své nejútlejší roky si moc nepamatuje, jenom ví, že už od narození byla v sirotčinci a často ji chtěl někdo adoptovat, ale z tohoto rozhodnutí vždy sešlo, když zjístili, že není člověk, ale potomek dvou čistokrevných druidů. Báli se, co by z ní mohlo vyrůst a tak tam malou Six vždy nechali. Je ráda, že si tato zklamání nemůže pamatovat, i když o nich slýchávala.
Roky plynuly a Six začala být dospělejší. Vyrůstání v sirotčinci nebylo zrovna jednoduché, protože většinou tyto děti neměli předem nijak určený život a málokdo je chtěl později zaměstnat natož, když se doslechli, že je Six druidem, protože se obávali, že by je mohla nějak proklít. I s tím málem informací, které na Arše byly v podobě knih či spisů se snažila zjístit o své rase, co nejvíce a hlavně proč se ji lidi tak bojí, i když vypadala jako člověk. Jediné co ji odlišilo bylo nadání na magii. Na Arše nebylo tolik prostoru jak by si přála a hlavně zde chyběla příroda. Bylo těžké se nějak spojit a zžít s přírodou, když máte k ruce jenom jeden malinkatý stromeček.

Nechtěla nikomu zůstat na krku a když si začala procházet pubertou, rozhodla se, že si půjde zařídit nějaký ten příjem a hlavně získat další zkušenosti, které by ji mohly později pomoci. Povedlo se ji dostat práci v místní kuchyni, kdy nejdříve vypomáhala při umývání nádobí, ale později se dostala i k samotnému vaření. Zpočátku chodívala do kuchyně ráda, ale postupem času se ji tam více a více nechtělo, když si na ní začal dovolovat jeden slizký až nechutný obtloustlý kuchař, který v ní viděl jenom kus masa, se kterým si chce užít a nic víc. Jednoho dne ji začal osahávat a dovolovat si co nejvíce to šlo, jenomže tohle Six nenechala jen tak a popadla nůž, který byl co nejblíže a zarazila jej muži do stehna. To byl poslední den, kdy byla v kuchyni viděna. Stejně ji odtamtud vyhodili, ale měla to štěstí, že k činu, co udělala měla i svědka - jmenoval se Scott Johnson.

Zpočátku s tímto mužem prohodila jen pár slov, ale když byl při "soudu" na její straně a ukázal, že se nebojí toho jak je odlišná, i když byl člověk našla k němu zalíbení. Začali společně trávit více času až se jejich přátelství dostalo do fáze chození a po 2 letech se oba dočkali i manželství, které bylo šťastné i přes veškeré snahy ostatních či pomluvy je rozdělit, jelikož pro některé to bylo neslýchané, aby si člověk vzal DOBROVOLNĚ někoho nečistého a nelidského původu.

Nevěděla pořádně, co se svým životem a tak na doporučení manžela se vrátila do školy, kdy ji zaujaly hodiny přežití a hlavně zaměření runnerů, kteří na Arše neměli takové využití jak se zpočátku očekávalo. Hodiny ji přinášely nové poznatky a naučily spoustu věcí, které se ji doteď hodí. Jako druid měla před ostatníma náskok, protože přírodě rozumněla ze všech nejlépe, i když si tyto věci nemohla otestovat v nouzových podmínkách. Po složení zkoušek se přidala mezi ostatní Runnery a zrovna v den její sedmnáctých narozenin byla povolána do služby, i když měla mít volno, protože potřebovali každou ruku, když v jedné části lodi proběhla vzpoura. Dorazila na místo a než stihla něco udělat, tak cítila jak ji do hrudníku praštil silný výbuch, který přišel od předem připravené po domácku vyrobené bombě.

Výbuch ji odhodil silnou ranou na zeď a způsobil, že se praštila do hlavy a nějakou dobu byla mimo. Jakmile se začala probírat a opustilo ji nepříjemné zvonění v uších všimla si, že jsou u ní lidi a snaží se na ni mluvit. Moc jim nerozumněla. Zpozorněla až při příchodu zdravotníka, který si všiml její poraněné ruky, na kterou spadl kus stěny s zrezivělýma hřebýkama, které se ji zapíchly do ruky díky čemuž se ji do ruky dostala infekce. Byla ihned převezena do části, kde byla ošetřovna/nemocnice a doktoři se ji začali věnovat. Snažili se ji ruku zachránit, ale neměla to štěstí. Infekce se rozlezla natolik,že museli nakonec ruku amputovat, aby mohli alespoň Six zachránit život. V ten den ovšem nepřišla jenom o končetinu, ale i o manžela, který byl na místě dříve než ona a výbuch nepřežil, protože byl blízko něj. Jediné co ji po něm zůstalo je jejich snubní prsten, který od té doby nosila na řetízku okolo krku.

Tato zpráva ji velmi zarmoutila a zhroutila se z toho. Její zdravotní stav se i na nějakou dobu zhoršil, ale nakonec se z toho musela sama dostat a pokusit se znovu žít. Začala se schovávat za úsměvy, které pro ni později byly už každodenní rituál, ale nakonec se přes ztrátu přenesla a začala opravdu znovu žít. Procházela si ten den znovu a znovu a zjístila, že ji byla udělena druhá šance na život, kterou musí využít co nejlépe a proto se u ní znovu objevil optimismus.

Život bez končetiny byl dost těžký, jelikož nemohla už vykonávat práci, v které byla nejlepší. Proto se rozhodla zajít za místními mechaniky, kteří ji na požádání sestrojili náhradní umělou ruku nejspíše, protože jim ji bylo líto. Trvalo to nějakou dobu, protože museli myslet na všechno a to i na její manový oběh v těle a tak ji do ruky nechaly zabudovat ochranné runy jako třeba runu na větší sílu, rychlost a hlavně runu na odlehčení, aby ji ruka nepřetěžovala. Za pomoci jednoho odborníka, který dokázal ovládat kov a měl známého přes očarování vyrobili pro ní ruku do necelého týdne.

Zpočátku ji dělalo problém si na ni zvyknout, ale časem a hlavně trénováním si na ruku zvykla a naučila se ji ovládat. Od té doby šlo již všechno lépe a přestala ruku vnímat jako jenom nějakou náhradu, ale jako její součást. Vrátila se znovu do práce, jenomže když kuchař, který ji obtěžoval nakonec zemřel na poranění nohy, byla odsouzena k smrti, ale zachránil ji program Padesátky, do kterého ji zapojili. Společně s dalšíma byla vyslána na Zemi zjístit jestli se tam dá žít.
Neměla problém s ostatními navázat jakkoliv kontakt a už od počátku se snažila všem pomáhat. Nejvíce si užívala tu možnost běhat po lese a cítit propojení s přírodou, které bylo každým dnem silnější a silnější. Jednou když se vracela večer z průzkumu narazila na jednoho kluka, který byl ihned fascinován její rukou a chtěl ji rozebrat, aby se na ni podíval a zjístil z čeho byla sestavena. Tohle ji pobouřilo a začala toho kluka nemít ráda díky toho. Vlastně ji i trochu ovládl strach, že by ji mohl v noci ruku sebrat, i když po nocích moc nespala.

Tehdy netušila, že se dá s mužem více do řeči a pozná jej lépe. Padli si jak se říká do noty a po pár přátelských rozhovorech tak započala nová etapa jejího života v podobě vztahu. Když dnes vzpomíná na ten den a jak se oba chovali, tak se nad tím jenom usmívá, ale nic by na jejich setkání neměnila. Tímto se stal Dyson silnou součástí jejího života a je jí doteď.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama